Marihuana a mozek náctiletých

Američtí rodiče varují své náctileté potomky před nebezpečím marihuany už sto let. A stejně dlouho je náctiletí ignorují. Když tohle píšu, pár z nich zrovna kouří trávu v křoví, sotva pár metrů od mé kanceláře a asi půldruhého bloku od místní střední školy. Začali s tím v devět ráno, což je zrovna čas vyučování.

Přehánění zhoubných účinků konopí – riziko poškození mozku, závislosti, psychózy - nepomohlo. Každá zmínka o kultovním protimarihuanovém filmu Tráva (Reefer Madness) dokáže u adolescentů neomylně spustit instinktivní nedůvěru ke všemu, co jim dospělý navrhuje. A fakta bez příkras jsou děsivá sama o sobě.

Víme, že člověk v rauši vykazuje zhoršenou pozornost a paměť  a hůře se učí. Z některých z dnešních silnějších variant můžete onemocnět a podléhat iluzím. Méně jasné už je to, zda může marihuana vyvolat dlouhodobé poškození mozku.

Spousta studií u dospělých zjistila, že ti, kdo marihuanu neužívají, porážejí chronické kuřáky trávy v testech pozornosti, paměti, motorických dovedností a verbálních schopností, ale část z toho by mohla být důsledkem přetrvávajících stop konopí v těle uživatelů nebo abstinenčních příznaků u těch, kdo se drogy zdržují během studie. V jednom nadějném zjištění došla metaanalýza v roce 2012 k závěru, že ve 13 studiích, v nichž účastníci nechali trávu po 25 dní či déle být, se jejich kognitivní testy nelišily významně od testů těch, kdo ji vůbec neužívali.

Vědci jsou ovšem méně optimističtí, pokud jde o huliče z řad teenagerů. Během dospívání mozek vyzrává několika způsoby, o nichž se věří, že ho činí účinnějším a že posilují výkonné funkce, jako je emocionální sebekontrola. Různé linie výzkumu napovídají, že konopí by mohlo takové procesy narušovat.

Zaprvé, nedávné studie ukazují, že kannabinoidy produkované našimi vlastními nervovými buňkami hrají klíčovou roli v propojení částí mozku, a to jak před narozením, tak během dospívání. Během života regulují chuť k jídlu, spánek, paměť a pohyb – což dává smysl, když uvážíte účinky marihuany. Mezi jedenáctým a devatenáctým rokem věku nastávají „obrovské změny“ v koncentraci těchto endokannabinoidů, říká  neuroložka Yasmin Hurdová z Icahn School of Medicine v Mount Sinai, a právě kvůli tomu se spolu s ostatními, kdo studují tento systém, obává důsledků náhodného dávkování kannabinoidů z trávy.

Zobrazovací studie mozku tuto obavu potvrzují. Celá řada poměrně malých studií nachází rozdíly v mozku pravidelných kuřáků trávy, včetně změněného propojení mezi hemisférami, neúčinných kognitivních procesů u dospívajících uživatelů a menší amygdaly a hippokampu - struktur zapojených do emoční regulace a paměti.

Další důkazy přicházejí z výzkumu na zvířatech. Potkani, kterým byl podáván  tetrahydrokannabinol (THC) – chemická látka v marihuaně, jež navozuje rauš –, vykazují přetrvávající kognitivní obtíže, pokud byli THC vystaveni v době puberty – ovšem ne, pokud mu byli vystaveni až v době dospělosti.

Důkaz o trvalém poškození však není nenapadnutelný. Studie na potkanech většinou užívají mnohem vyšší dávky THC, než by mohl do sebe dostat i zanícený hulič, a dospívání u potkanů trvá pouhých několik týdnů – na rozdíl od nás. Pokud jde o studie s využitím zobrazování mozku, jsou vzorky malé a vztah příčiny a následku je nejistý. Obzvláště těžké je rozplést vliv takových faktorů, jako je chudoba v dětství, zneužívání a zanedbávání, které také zanechávají stopu v  anatomii mozku a které korelují s větším zneužíváním chemických látek, poznamenává Nora Volkowová, ředitelka Národního ústavu pro zneužívání drog a hlavní autorka skvělého přehledného článku o výzkumu konopí v JAMA Psychiatry  z roku 2016.

Abychom se v tom vyznali, potřebujeme sledovat osoby od dětství do rané dospělosti. Tuto  mezeru zaplní studie Kognitivní vývoj mozku dospívajících, která právě probíhá v Národních ústavech zdraví. Desetiletý projekt bude sledovat 10 000 dětí od devíti či desíti let, přičemž bude shromažďovat informace z mozkových skenů, genetických a psychologických testů, školních výsledků a dotazníků. Kromě jiného by měl pomoci upřesnit složitou roli, kterou podle všeho marihuana hraje ve spuštění schizofrenie u některých lidí.

Ale i když se ukáže, že tráva pro většinu náctiletých nepředstavuje přímé nebezpečí, jen stěží bude zcela neškodná. Pokud se vy, podobně jako ty děti před mým oknem, často objevujete ve třídě sjetí, přijdete zřejmě o intelektuální a sociální stimulaci, na kterou je mozek dospívajících perfektně naladěn. Právě tohle je doba, kdy můžeme „zvýšit na maximum svou schopnost vyznat se ve složitých situacích – doslova si vybudovat inteligenci,“ poznamenává Volkowova.   V průměru adolescenti, kteří hulí intenzívně, toho dosahují v životě méně a jsou nešťastnější. A to jsou věci, které by teenagery mohly zajímat.

— Claudia Wallis