Ani zrno nazmar? Kéž by!

Kvůli zkáze, které část potravin podlehne při přepravě, i kvůli příliš velkým porcím v restauracích vyhazujeme obrovské množství jídla. Vědci z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu klimatické změny nedávno zjistili, že energetická hodnota vyhozeného jídla, které každý den v průměru připadá na jednoho člověka, se z 310 kilokalorií v roce 1965 zvýšila na 510 kilokalorií v roce 2010.  Zatímco dříve jsme tak vyhazovali ekvivalent šesti jablek, dnes jich na každého z nás končí v odpadkovém koši deset. V roce 2050 by se tak podle vědců mohla hodnota vyhozeného jídla vyšplhat na 850 kilokalorií.

Přesný přehled o plýtvání jídlem nelze sestavit, a proto tým z Postupimského ústavu použil při výpočtu jako přiblížení přebytek jídla: rozdíl mezi množstvím jídla, které země produkuje nebo dováží, a celkovým množstvím kalorií, které vyžaduje její populace. Pracovali s čísly pro 169 zemí (978 procent světové populace) a vypočítali, že v roce 2010 – kdy byly k dispozici nejnovější údaje – bylo na celém světě k dispozici o dvacet procent  více jídla, než kolik ho lidská populace potřebuje. Obecně platí, že čím vyšší je životní úroveň země, tím více jídla se v ní vyplýtvá.  Výsledky byly zveřejněny v Environmental  Science & Technology.

Skončí toto všechno přebytečné jídlo opravdu v odpadcích? Spoluautor a geolog Prajal Pradhan uvádí, že tomu tak být nemusí. Lidé často jedí více, než potřebují (což je sám o sobě složitý a subjektivní výpočet) a část zbytků také končí jako krmivo pro domácí zvířata. To znamená, že studie zřejmě plýtvání jídlem přeceňuje, i když Pradhan říká, že studie zahrnovala údaje o měnící se tělesné hmotnosti, což by alespoň částečně odpovídalo mnoha lidem, kteří se prostě přejídají.

Toto nadhodnocení však neubírá Pradhanovu zjištění na významu, říká Matti Kummu, profesor stavebního a ekologického inženýrství  na Aaltově univerzitě ve Finsku, který se studie neúčastnil. "Přebytek jídla může být zjednodušeným odhadem rozsahu plýtvání jídlem, ale je dobré ho použít."

Současný přebytek jídla má také svou světlou stránku: pokud bychom radikálně omezili plýtvání jídlem, mohli bychom i bez heroického zvyšování zemědělské produkce nasytit světovou populaci i v roce 2050, kdy má podle předpovědí čítat nejméně devět miliard lidí.

— Prachi Patel

Následující doprovodný text bude asi i u obrázku, tak by se tam nemusel dávat:

Plýtvání jídlem je běžnou praxí po celém světě

Každý kroužek představuje jednu zemi. Poloha ve vodorovném směru ukazuje, zda je v dané zemi přebytek jídla (na čarách táhnoucích se doprava) nebo nedostatek (na čarách táhnoucích se doleva). Uvedené země představují 100 nejlidnatějších států světa.